Zákonná úprava je pro daňového poplatníka i státního úředníka vcelku jasná a zřejmá. Možná jen proto, že se jedná o problematiku použití moderních technologií, s tím souvisí větší konzervativnost, až úzkostlivost výkladu Generálního finančního ředitelství, včetně některých správců daně.

Co je zásadní a důležité? Jaké jsou trendy?

Nová směrnice EU v této věci staví naroveň zacházení s doklady v papírové a elektronické podobě. Zrovnoprávnění elektronické a papírové faktury je současným trendem. Moderní technologie k tomu vybízejí a Česká republika se zavázala k implementaci této směrnice do svého právního řádu do konce roku 2012.

Již dávno neplatí, že doklad musí mít nesmyslné razítko a podpis.

Zahraniční podnikatelé se léta diví, co nás vede k tomu křečovitému lpění na veškerých náležitostech dokladů. A mají samozřejmě od samého počátku pravdu. Faktura dodavatele z USA byla, je a bude pro nás cárem papíru, protože na ní z našeho „rakousko-uherského“ pintlich  hlediska chybí snad vše. Mít doklady jak ze škatulky pod kuratelou nesmlouvavého cifršpióna z FÚ ovšem ještě neznamená, že jsme ostatním zemím za vzor. A samozřejmě, že nejsme. Ba naopak, na základě průzkumu EU jsme společně s novými členskými státy EU nejvýznamnějšími daňovými delikventy na trhu EU. Staré země Evropské unie se nestačí divit kreativnímu přístupu podnikatelů z nově přistoupivších zemí.

Co je důležité pro správné zaúčtování, daňový charakter a případný nárok DPH?

No samozřejmě, že není tak důležitá forma vlastního dokladu, formální správnost. Jak doklad vypadá, jestli má všechny náležitosti, jestli je přeložený - to jako jestli přišel poštou :-), nebo zůstává jen v elektronické podobě.

To, co je především důležité, je věcná správnost, skutečnost, realita. Něco jsem si objednal, nakoupil a použil. A to v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením mých příjmů. Toť vše. (Případné chybějící náležitosti dokladu je možné doplnit i dodatečně.)

Samozřejmě pozor na aktuální úpravu Zákona o DPH - je bohužel nelogicky striktnější v oblasti nárokování odpočtu z nakoupených přijatých zdanitelných plnění. A to se samozřejmě týká i elektronických faktur.

Jaké problémy můžeme reálně očekávat?

Za prvé je velmi důležité oddělit dvě zcela odlišné věci, a to jeden pohled na věc z hlediska daně z příjmů (daňová uznatelnost), a druhý z hlediska DPH (nárok na odpočet).

  • Elektronické faktury z hlediska daně z příjmů

Z hlediska daně z příjmů není zřetelný rozdíl mezi fakturou, která zákazníkovi přišla poštou, a fakturou došlou mailem, jestliže tu, co přišla mailem, vytisknu.

V případě zpochybnění autenticity a integrity (neměnnosti) obsahu ze strany správce daně (tak se může dít při elektronické faktuře bez elektronického podpisu) není nic jednoduššího než doložit správci existenci daného obchodního případu jiným způsobem - smlouva, objednávka, vyžádání dokladu na druhé straně, periodicita opakovaných plnění atd. Ale je více než zřejmé, že stejný problém se může týkat i jakékoliv papírové faktury

  • Elektronické faktury z hlediska daně z přidané hodnoty

Ano, z hlediska DPH nastala bohužel k 1. 4. 2011 dosti významná legislativní změna. Zjednodušeně poplatník nemá nárok na odpočet DPH, dokud nedrží v ruce řádný daňový doklad. Dokonce o období nároku odpočtu DPH rozhoduje skutečné datum přijetí daňového dokladu. Z této skutečnosti logicky plyne významný problém doložení přijetí daňového dokladu prostřednictvím mailu bez elektronického podpisu.

(Pozn.: Pokud by vás problematika zajímala, čtěte více o změně daňové legislativy nebo článek mého kolegy Roberta Soudného -Plátci DPH, pozor! Stát si od vás v dubnu půjčí.)

 

Často se opakuje dotaz:

Musí či nemusí správce daně uznat doklad, který byl poslán pouze mailem bez elektronického podpisu?

Zásadně nelze souhlasit se stanoviskem, že správce daně v žádném případě neuzná doklad, který byl poslán pouze mailem bez elektronického podpisu.

Důvod?  

V případě, že poplatník doloží existenci uskutečněného obchodního případu jiným dostatečným způsobem, je povinností správce daně k této skutečnosti přihlédnout.

Samozřejmě pozor na problematiku nároku odpočtu z přijatého zdanitelného plnění, v tomto případě platí ustanovení v odstavci výše.

Logické doporučení související s elektronickou fakturací:

  • Pro vystavovatele elektronických faktur jednoznačné doporučení používat certifikovaný podpis nebo adekvátní zákonem uznané formy elektronického předání (datová schránka, EDI – el. výměna dat).
  • Z hlediska nároku na odpočet DPH požadovat od svých obchodních partnerů používání elektronického podpisu.
  • Z hlediska daně z příjmů nejsou nadstandardní požadavky na formu dokladu. Pozor na souvislost DPH a daně z příjmů týkající se jednoho a téhož dokladu.
  • Z hlediska právního je samozřejmě žádoucí doložení dne doručení, včetně autenticity a integrity (neměnnosti) obsahu dokladu.

 

Závěrem zamyšlení

V aktuálním žebříčku časové náročnosti daňové administrativy (2010) jsme se umístili až na samém chvostu tabulky s „úctyhodným“ počtem hodin 557. Za námi již jen spřátelené Bulharsko s 616 hodinami. Pro zajímavost Slovensko s 257 hodinami nabralo reformou úplně jiný trend. „Nad Tatrou sa blýsklo.“ Máme co dohánět. Elektronické formě fakturace zdar.

 

Více vstřícnosti a pochopení Vašich správců daně Vám přeji.